Zvláštní

20. května 2015 v 20:54 |  Deník
Nestíhám psát ráno, protože jsem před pátou ještě moc unavená a čas na to stejně není.
Šafrán je tak nevyzpytatelný. To ti příjdu domu, umyju se, hupsnu už ve dvě do pyžama, že mi v klídku uschnou vlasy a v osum už budu spát, abych byla ráno odpočatá. Ale nenene.
"Póď vén,"
"Nejdu, vypadám ..." teď ty moje výmluvy.. A pak víš co? Jdu.
Tak jsem použila mojí nejméně oblíbenou tepelnou úpravu a vyfénovala se, nasprejovala jsem si ty pačmáry a vyrazila do ulic. Došla jsem k jeho vchodu (přenocuje kouse od nás) a přemýšlela jsem co bych jako řekla a tak jsem se rozhodla pro:
"Jen tak úvodem, fénování nesnáším."
Neřekla jsem to hned, protože jsem se mu musela ještě smát jak se ve vchodě nejistě rozhlížel a když mě spatřil těma nádhernýma bulvama co mi tolik připomínají ty lesklé velké brouky co lítají v létě. Nádhernej je, co ti budu povídat.
Tak jsme šli na kafe a já jako dělala, že tohle jsem nikdy neměla, protože objednal takový to s tou děsnou mléčnou pěnou a ihned co se napil mu utkvěl na rtu bílý knírek. Během těch asi čtyř hodinek, mi toho stihl říct opravdu dost a já poslouchala, a že mě baví ho poslouchat. Líbí se mi jak vždycky něco přirovnává k něčemu k čemu by mě to nenapadlo přirovna a jeho mluva, ale mě vždycky bavilo poslouchat.

Nemálo jsem uvažovala zda bych s ním mohla být, když je dokonalej. A už teď si budu protiřečit, ale má své plus a mínus a já zkrátka nevím a vědět nejspíš nebudu.
Řekl, že se často zamiluje a já mu nemohu oplatit stejnou mincí, navíc nejsem tak krásná jako on i když mi často lichotí a dokonce mě i dneska poplácal po tom mým hrozným pozadí. Taky bych měla furt strach, že by se zakoukal do jiný, jsem žárlivá, to je ale přirozený však?
Je vážně zlváštní, jak si nedokážu nikdy při psaní vzpomenout co jsme probírali, normálně bych tě zasvětila snad do každé pronesené věty a pocitu.

Ke konci chtěl pusu, trochu se dohadoval, že nechce zase tak moc nakonec stejně odešel s prázdnou. Doufám, že co nevidět bude pořádně frustrovanej!